Kdo by neznal myrtu, tolik rozšířenou u našich babiček a v poslední době mnohde zapomenutou. A přece si zaslouží větší rozšíření. Prvního vrcholu obliby dosáhla myrta v polovině 19. století, v období zvaném biedermeier. Tehdy nechyběla v žádné panské zahradě, měšťanském pokoji nebo selské jizbě. Dnes se s ní setkáváme jako s ozdobným věnečkem nebo větvičkami při svatbách. Málokdo asi ví, že myrta také kvete a má sladce kořenité plody. Její použití na balkonech a terasách se přímo nabízí, a tato výrazně aromatická rostlina je naprosto neprávem opomíjena. Její výhodou je vysoká míra odolnosti vůči slunci, a realtivně malé nároky na zálivku a přihnojování. Ve vhodné kombinaci s jinými balkonovými květinami může bát použita jak ve skupinových výsadbách ve větších nádobách, ale i třeba jako volně stojící, v dostatečně velkém květináči
Myrtu nejčastěji množíme řízkováním vyzrálých jednoletých výhonků. Pokud máme možnost výběru, bereme je pouze z dobře kvetoucích rostlin. Ve směsi písku a rašeliny zakoření během čtyř až šesti týdnů. Zkázou pro mladé rostlinky bývá příliš tvrdá voda a vysoký obsah vápníku v půdě. Malé rostlinky přesazujeme do směsi jednoho dílu výživné kompostované půdy a jednoho dílu rašeliny. Při sázení a pozdějším přesazování dáváme pozor, aby nepřišel pod zem ani kousek kmínku. Hniloba je totiž u myrt velmi běžná. Mladé myrty se velmi dobře dají tvarovat do stromkovité formy. Ze začátku nutno ponechat v růstu pouze nejsilnější výhon; ostatní, včetně postranních, je nutno odstraňovat tak dlouho, až rostlina dosáhne výšky 20, 30 nebo 40 cm. Pak tento výhon nahoře zaštípneme, čímž podpoříme vývoj bočních výhonů. Dalším stříháním podporujeme rozvoj husté koruny žádaného tvaru. Později postačí stříhat každý druhý nebo třetí rok; neustále přistřihovaná rostlina by totiž nevykvetla. Během růstu a tvarování, od časného jara do pozdního léta, hojně hnojíme hnojivém s nízkým obsahem vápníku (vyhovuje Herbapon v dávce 2—4 g/l roztoku týdně; OBM není vhodné).
Rostlina dobře přezimuje ve světlé a vzdušné místnosti při teplotě 2 až 6 °C. Studené přezimování je podmínkou pro bohatou násadu květů. Dalším předpokladem je přiměřený květináč. Rostlina totiž nekvete, dokud má možnost rozšiřovat svůj kořenový systém. Při dodržení všech podmínek zdárného vývoje kvete myrta pravidelně během června až října. V malých květináčích doplňujeme chybějící živiny pravidelným týdenním přihnojováním Herbaponem
—————