Trvalky

Trvalky jsou celkem neprávem pomíjeným druhem balkonoých rostlin. Velká část majitelů balkonů i teras má totiž za to, že trvalky jsou náročné na prostor, závlahu a kvetou jen po malou část roku. Opak je však pravdu - pokud dokážeme trvalky  vhodně do truhlíků nakombinovat, získáme krásné kvetoucí truhlíky po značnou část roku - od jara až do podzimu. Přikládáme tabulku, ve které snadno dokážete zjistit, jak která trvalka nakvétá a dovedet tak plánovat výsadbu jednotlivých nádob

Doba květení trvalek

DRUH/MĚSÍC 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Galanthus nivalis (sněženka)   X X X                
Helleborus niger (čemeřice)   X X                  
Leucojum vernum (bledule)     X X                
Chionodoxa luciliae (modřenka)   X X X                
Bergenia cordíťolia (bergénie)       X X              
Adonis vernalis (hlaváček)       X X              
Alyssum saxatile (tařice)       X X              
Arabis albida (huseník)       X X              
Corydalis cava (dymnivka)       X X              
Doronicum caucasicum (kamzičník)       X                
Epimedium alpínum (škornice)       X X              
Fritillaria imperialis (komonka)       X X X            
Hyacinthus orientalis (hyacint)       X X X            
Iris pumila (kosatec nízký)       X                
Phlox subulata (plamenka)       X X              
Primula denticulata (primulka)       X                
Tulipa (tulipán)       X X              
Anchusa myosotidiflora (pilát)         X X            
Aquilegia vulgaris (orlíček)         X X            
Aster alpinus (astra, hvězdice)         X              
Cerastium biebersteinii (rožec)         X X            
Dianthus plumarius, D. caesius (hvozdík)         X X            
Dicentra spectabilis (srdcovka)         X              
Dryas octopetala (dryádka)         X              
Euphorbia polychroma (pryšec)         X X            
Geum cococineum (kuklík)         X X            
Helenium hoopesii (záplevák)         X X            
Helianthemum hybridům (devaterník)         X X X          
Heuchera sanguinea (dlužicha)         X X            
Lychnis viscaria (smolnička)         X X            
Paeonia officinalis (pivoňka)         X X            
Thalictrum aquifolium (žluťucha)         X X            
Viola cornuta (violka)         X X X X X      
Aquilegia chrysantha (orlíček)           X X          
Aruncus silvester (udatna)           X X          
Astilbe arendsii (astilbe)           X X X        
Campanula persiciíolia (zvonek)           X X X        
Erigeron aurantíacus (turán)           X X          
Gaillardia aristata (kokarda)           X X X X X    
Gypsophilla paniculata (šater)           X X          
HemerocalMs flava (denivka)           X            
Iris barbata (kosatec)         X X X          
Lilium candidum (lilie)           X X X        
Lupinus polyphyllus (lupina)           X X          
Oenothera missouriensis (pupalka)           X X X X X    
Papaver orientale (mák)           X            
Potentilla hybrida (mochna)           X X X        
Pyrethrum roseum (řimbaba)           X X          
Scabiosa caucasica (chrástavec)           X X X        
Thymus serpyllura (mateřídouška)           X X X        
Veronica incana (rozrazil)           X X          
Achillea ptarmica (řebříček)             X X        
Chrysanthemum maximum (kopretina)             X X        
Coreopsis grandiflora (krásnoočko)             X X        
Delphinium cultorum (stračka)           X X X X      
Heliopsis scabra             X X X      
Phlox paniculata (plamenka)             X X X      
Rudbeckia laciniata (třapatka)             X X X      
Statice latifolia (závtah)             X X        
Yucca filamentosa (juka)             X X        
Aconitum napellus (oměj)             X X X      
Anemone japónica (sasanka)             X X X X    
Helenium autumnale (záplevák)             X X X      
Solidago virga aurea (zlatobýl)             X X X X    
Aster novae angliae (astra)                   X X  
Chrysanthemum hort. (chryzantéma)                 X X X X

 


Trvalky pěstujeme obvykle ve směsi v trvalkových záhonech a skupinách, které osazujeme tak, že do popředí dáváme nejnižší a do pozadí vyšší. Z téhož druhu a odrůdy (variety) vysazujeme v záhoně vždy skupinky. Nevysazujeme většinou osamoceně. Přitom vybíráme takové kombinace, aby záhony nebo sKupiny kvetly od jara až do podzimu. Trvalky pěstujeme nejen pro okrasu na záhonech, ale i k řezu.

Rozmnožování trvalek

Většinu trvalek rozmnožujeme nepohlavně — vegetativně. Semenem rozmnožujeme jen některé, a to výjimečně většinou tehdy, chceme-li vypěstovat nové odrůdy. Nejdůležitější způsoby nepohlavního rozmnožování jsou řízkování, kopčení, dělení, hřížení.
Rízkování trvalek s eprovádí následovně. Bereme je na jaře při rašení matečních rostlin. Odtrhávané řízky zakořeňují lépe než řízky odřezávané. U některých trvalek můžeme použít se stejným úspěchem řízků odřezaných (u chryzantém). Řízkům odstraníme nejspodnější listy, u hořejších částí čepele a pícháme je do pařeniště nebo do truhlíčků. Na povrch pařeništnčho záhonu i truhlíčku dáme slabou vrstvu čistého písku.
Vytrvalé  okrasné máky , gypsopihillu množíme kořenovými řízky. Jsou to části silnějších koříinků, 10—15 cm dlouhých, které vysazujeme do květináčů tak, že horní část řízku je po zasazení v úrovni zeminy, kterou mírně nahrneme. Sazenice z kořenových řízků předpěstováváme v pařeništi nebo skleníku.
Množení trvalek dělěním je nejčastější a nejjednodušší způsob množení trva¬lek. Starší rostliny vyjmeme z půdy a vhodně roztrhneme na několik kusů. Těch potom použijeme jako nových sazenic. Rostliny, které nemůžeme roztrhat, rozdělíme opatrně nožem, nebo přesekneme ostrým rýčem.
Kopčení se používá u květin, které mají schopnost zakořeňovat z nadzemních částí. Přihrneme je (nakopčíme) kyprou zeminou, promísenou rašelinou. Při udržování vláhy nadzemní, nakapčené části během vegetace zakoření. Pod místem zakořenění pak výhony odřízneme.
Hřížení trvalek se používá u vzácnějších odrůd (Klatovské karafiáty). Nadzemní část obloukem pohřížíme do kypré zeminy. V místě pohřížení zakoření a celou část odejmeme od matečné rostliny.


Ošetřování trvalek spočívá v okopávání a ničení plevele. Podle potřeby zaléváme. Květiny, které mají těžká květenství, podpíráme nebo vyvažujeme. Odkvětající části odstraňujeme; prodloužíme tím dobu květu. Na podzim odstraníme všechny odumřelé nadzemní části a spálíme je. Tím zničíme choroby a škůdce, kteří by přezimovali a na jaře se dostávali na zdravé části. Choulostivější trvalky raději na zimu kryjeme chvojím. Na podzim záhon trvalek pohnojíme mrvou a opatrně zryjeme. Můžeme, hnojit i dobrým kompostem.
Trvalky jsou květiny, které vydrží na jednom stanovišti více roků (zpravidla 4—6 let, některé i více). Některé žádají, aby byly přesazovány každým třetím rokem. Běžně je přesazujeme po pěti letech. Za tu dobu využijí půdu a začnou obyčejně krnět. Chceme-li, aby bohatě kvetly, musíme je přenášet na jiné záhony