Pěstujeme bylinky v dostatečném množství na našich zahrádkách, balkonech a terasách? Určitě ne všude a proto nemíváme vždy potřebný druh koření právě po ruce. Bylinky se používají nejen k aromatizování nejrůznějších potravin, ale mnohé z nich jsou léčivé a pěstují se i pro účely farmaceutického průmyslu - a tak není žádný důvod si tyto bylinky zkusit vypěstovat doma na balkoně. Semena většiny bylinek jsou běžně k dostání např. kmín, kopr, majoránka, koriandr, libeček, yzop, tymián, saturejka či šalvěj. Pěstování bylinek na balkoně je snadné, a příliš se neliší od jejich pěstování na záhoně. Vesměs se totiž jedná o na pěstování nenáročné rostliny, a tak je zvládne pěstovat i zahradník - laik. Většinou se jedná o dolené druhy rostlinek, a za jakoukoli pravidelnou péči ve formě pravidlené zálivky a přihnojování se odvděčí silným a zdravým růstem přímo za oknem na balkoně nebo terase.
(Majorana hortenses MOENCH.) je jednoletá rostlina z čeledi hluchavkovitých, které se daří v lehkých humózních půdách ve slunné poloze. Pěstujeme ji z předpěstovaných sazenic, jen ojediněle se vysévá přímo na balkoně do truhlíku. Drobné semeno vyséváme v březnu rozhozem do pařeniště nebo do truhlíků. Zpravidla je nezasypáváme, po výsevu jen přitlačíme povrch zeminy. Výsev udrujeme mírně vlhký, až do vyklíčení jej můžeme přistínit. Vzešlé bylinky vysazujeme ve druhé polovině května po 3—4 rostlinkách pohromadě do řádků vzdálených od sebe 20 až 30 cm a v řádku na 15 cm. Nať majoránky se seřezává dvakrát až třikrát do roka, a to vždy před plným rozkvětem, kdy je nejhodnotnější. Nať sušíme při mírném teple ve stínu, nikoli na slunci. Při umělém dosušování nemá teplota přestoupit 35 °C, jinak se připravujeme o důležité silice. Po dosoušení nať vymneme (odrolíme).
(Levisticum officinale ) je vytrvalá bylinka z čeledi mrkvovitých se silně aromatickými listy, které se podobají listům celeru. Libečku se daří ve vlhčích půdách na slunci i v polostínu. Množí se buď oddělky získanými ze starších rostlin nebo semenem, které však má nízkou klíčivost (30%). Semeno vyséváme po sklizni na podzim přímo na záhon nebo na jaře do pařeniště. Jednoleté rostliny pak vysazujeme na podzim do sponu 40 X 50 centimentrů. Na balkoně tuto bylinku pěstujeme výdy z předpěstovaných sazenic. Listy libečku můžeme sklízet již v prvním roce po výsadbě, kořeny až z dvouletých a starších rostlin. Rozřezané kořeny rychle sušíme při mírné teplotě a uchováváme je v uzavřených nádobách.
(Ocimum basilicum L.) je jednoletá bylinka z čeledi hluchavkovitých, které se daří jen v teplé, slunné a chráněné poloze. Semeno bazalky vyséváme v březnu do pařeniště nebo do truhlíčků. Vzešlé bylinky je výhodné přepíchat do malých hrnků. Rostliny vysazujeme po dvou na vzdálenost asi 30 X 30 cm. Nať, která má příjemnou hřebíčkovou vůni, sklízíme poprvé v začátku kvetení, podruhé až v září před dozráním semen. Rostliny seřezáváme poprvé asi 10 cm nad zemí, aby neuhynuly. Nať sušíme v polostínu. Pěstování této v kuchyni oblíbené bylinky na balkoně je jednoduché, a zvládne jej i zcela nezkušený zahradník
(Thymus vulgaris L.), též dymián je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých, kterou ponecháváme na místě 4—5 let. Množí se dobře dělením trsů i semenem, které vyséváme v druhé polovině března do pařeniště. Vzešlé rostlinky přepichujeme. V květnu vysazujeme slabší rostliny po skupinkách do sponu 30 X 40 cm. Nať sklízíme těsně před květem, podobně jako u majoránky. Rostliny seřezáváme asi 5 cm nad zemí.
(Satureja hortensis L.) je jednoletá rostlina z čeledi hluchavkovitých, která má podobné požadavky jako bazalka.
(Hyssopus officinalis L.) je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Daří se jí v teplých, slunných a chráněných polohách v půdách dostatečně zásobených vápníkem. Rostliny se dají množit dělením starších trsů. Semeno vyséváme koncem března do pařeniště nebo do truhlíku přímo na balkoně, mladé bylinky vysazujeme v druné polovině května do sponu asi 30 cm. Nať odřezáváme 10 cm nad zemí na počátku rozkvětu; sklízíme,ji dvakrát do roka. Čerstvá i sušená nať má výraznou kořenitou vůní připomínající kafr.
(Melisa officinalis L.) je vytrvalá rostlina z Čeledi hluchavkovitých. Protože je náročná na teplo, pěstujeme ji v chráněných slunných polohách v lehčí půdě. Dá se množit dělením starších trsů i semenem. Na stanovišti ji ponecháváme 5 let i déle. Rostliny je třeba chránit přes zimu nahrnutou zeminou nebo vrstvou listí, na balkoně tato bylinky neodkáže přezimovat. Semeno vyséváme v březnu do pařeniště vzešlé bylinky přepichujeme a v květnu je vysazujeme na záhon do sponu 40 centimetrů. Nať sklízíme za sucha před vytvořením květenství, seřezáváme ji dvakrát do roka. Usušenou nať přechováváme v uzavřených nádobách, aby neztratila typickou kořenitost a citrónovou vůni.
(Salvia officinalis L.) je vytrvalá polokeřovitá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Je téměř nenáročná, prospívá jí však slunná a chráněná poloha, ny balkoně tuto bylinku vždy pěstujeme na jižní straně. Rostliny se dají množit dělením trsů. Semeno vyséváme v březnu do pařeniště, vypěstované sazenice se pak vysazují během léta na záhony do sponu 50 cm. Vrcholky natě s listy sklízíme vždy těsně před květem. V prvním roce seřezáváme rostliny jednou, v dalších letech zpravidla dvakrát za vegetaci. Čerstvé i suché listy mají příjemnou kořenitou a nahořklou chuť.
—————