Přišel podzim a na čase je zazimovat některé balkonové rostliny. I trvalky na balkoně potřebují velmi čato na podzim zvýšenou péči - jsou umístěny v nádobách, které snadno promrzají a vysychají a jsou tedy o dost náchylnější než ve volné půde. Často se hovoří o zazimování. tj. přikrývání rostlin na skalkách, ale málo kdy se přitom připomene známá skutečnost, že chvojí splní svůj úkol jen tehdy, když je pokládáme přes rostliny střechovitě tak. aby voda stékala mimo přikrytou plochu. Tato připomínka je důležitá hlavně u některých vysokohorských alpínek. které žádají, suché zazimování, např. u hořců (Gentiama sinooraata, G. farreri). u rostlin z vlažných oblastí Austrálie a N. Zélandu (stálezelených rozrazilů — Veronica apod.), dále u alpínek zatahujících, tj. žádajících v zimě vegetační klid bez vláhy (Primůla nutans. P. kewensis). Také druhy rostlin cibulovitých a hlíznatých rostlin, které by v déletrvajícím zimním zamokření snadno uhynuly.
Tyto druhy už koncem října prozatímně i s nádobami, ve kterých jsou zasazeny,obložíme po zemi a hlavně na krčku kořenovém (v nadzemní části) trochou suché rozcupované dřevité vlny a teprve po příchodu silnějších mrazů přes ně přeložíme ještě trochu chvojí. Suché listí používáme v nemnoha případech, a to tak, že je rozložíme ve slabé vrstvě 5— 10 cm po půdě kolem rostliny, nikdy ne přes listy, protože navlhlý příkrov z listí' se i ve slabé vrstvě snadno zapaří, hnije, což se přenese i na zazimované rostlinky. Nejsnáze dostupné je chvojí smrkové, ve vyšších polohách mívají ještě cennější jedlové, které déle vydrží než smrk, pokud je řezáno z mladších větví. Borové se používá málokde, protože špatně kryje. Chvojí sháníme už nyní. ale řežeme a odvážíme je co nejpozději. Složíme je poblíž alpína, někde v chladu a ve stínu, aby jehličí předčasně neopadávalo.
Se zazimováním alpínek příliš nespěchejte. ani nja balkoně nebo terase to nebude jiné. Pokud je máme umístěny v nádobách, a na terase plánujeme jinou výzdobu - třeba truhlíky s vřesy nebo jiné podzimní dekorace, stáhneme nádoby s trvalkymi pryč z terasy a založíme je buď do záhonu, nebo studeného skleníku.
Jako první zakryjeme veškeré skalkové trvalky, které jsme letos na podzim zasadili. S přikrývkou starších výsadeb počkáme, až je přejde několik mrazíků asi —8 °C až —10 °C. Tím se předejde nežádoucím plísním.
Urostlé trsy celkem otužilých a v pěstitelské praxi známýcíh zahradních skalniček, např.: Phlox setacea (P. subulata). Iberis Armeria, Ber genia. Campanula. Epimedium, Cerastium. Daphne, Arabis, Globularia. Acaena atd. vůbec nepřikrýváme.
Vysokohorským alpímkám a jejich hybridním varietám v našem s¬chém a mrazivém vnitrozemském klimatu ani tak nevadí tuhé mrazy, jako spíše dlouhotrvající suché větry, které spolu s ranním východem slunce poškozují nadzemní zelené části rostlin. Proto při zakrývání květináčl pamatujeme především na pečlivou přikrývku východních a jižních sklonů alpína, které jsou nejvíce vystaveny náporu ranního a poledního úpalu slunce
—————