Zakrslé jehličnany - ideální pro malé terasy

Na terasu do nádob nepatřní zdaleka jen klasické kvetoucí balkonové květiny. Pokud hledáme realtivně nenáročné, stálezelené osazení terasových truhlíků nebo jiných nádob, je škoda nesáhnout po zakrslých druzích jehličnanů. Postupujeme zde stejně, jako bychom je sázely na malou skalku - také zde máme málo místa.

Zakrslé jehličnany vytvářejí charakteristický ráz svou siluetou, nejen v době vegetace, ale i v zimě. Pro stálou zeleň, dokonalost, bohatost a ušlechtilost tvarů jsou použitelné prakticky na jakékoli terase nebo větším balkonu. Jejich barevnost — od žluté, žlutozelené přes modrozelenou a šedomodrou, odstíny zelené až ke smaragdově zelené pomáhá vytvářet barevné kontrasty — a tak zvyšovat malebnost . Při jejich výběru musíme být opatrní, abychom později nelitovali-  záleží především na rozměrech , které jim můžeme doma věnovat. Pro nejmenší terasy jsou vhodné takové dřeviny, které jsou trpaslíky mezi svými, pomalu rostou, aby nepokryly v krátké době celou určenou plochu . Kombinovat je můžeme třeba s vřesy v truhlících, případně dalšími stálezelenými trvalkami.
Nezapomeňtě , že takové jehličnany mohou sloužit i jako podzimní inspirace pro osázení truhlíků,  a máte tedy docela vhodný čas, jak s osazením truhlíků a dalších násdob na Vaší terasu začít paradoxně na podzim

Vhodné druhy zakrslých jehličnanů

K nejotužilejším mezi jehličnany patří bezesporu jalovce. Jejich nároky na půdu jsou velmi skromné, snášejí slunné stanoviště, stejně jako mírné zastínění.

• Juniperus litoralis je zcela poléhavý, skromný a nenáročný druh jalovce, připomínající ležící větvičku. Má čárkovité, ostnitě zakončené jehličky dlouhé 6—10 mm. Díky hustým větvičkám vytváří kompaktní keříky.
• Juniperus chínensis „Blaauws’Variete“ je velmi dekorativní šedomodrá zakrslá forma čínského jalovce keřovitého tvaru. Hlavní větve obvykle směřují na jednu stranu. Pravidelné větvičky mají husté šupinovité jehlice. Uprostřed keře někdy nacházíme také šídlovité jehlice — charakteristický znak čínských jalovců.
• Juniperus sabina var. cupresifolia je nízký rozložitý keř se šupinovitým olistěním. Snáší dobře sucho, lze ho vysadit na jižní straně alpina. Nevadí mu přítomnost vápna v půdě.
• Juniperus communis compressa je velmi půvabná zdrobnělina obecného jalovce — krásná zakrslá sloupovitá forma. Má velice krátké a husté větvičky s jemnými 3—5 mm dlouhými jehlicemi . V chladnějších polohách se doporučuje na zimu lehký kryt, zvláště u mladých exemplářů.
• Pro zastíněná, vlhčí a dobře drenážovaná, event. na severozápad obrácená stanoviště jsou vhodné některé formy cypřišku tupolistého, který pochází z Japonska. Působí velmi pěkným dojmem svým lesklým zabarvením. Nesnáší ovšem sucho
• Chamaecyparis obtusa Crippsii je bledo až zlatožlutá forma štíhlejšího řidšího vzrůstu.
• Chamaecyparis obtusa pygmaea je poléhavá zakrslá forma s vodorovnými větvemi a krátkými zhuštěnými větvičkami.
• Chamaecyparis obtusa tetragona je zakrslá jehlancovitá forma s nepravidelnými větvemi a čtyřhrannými zlatožlutými větvičkami 
• Chamaecyparis obtusa nana gracilis je hustá forma jehlancovitého tvaru s krásně tmavozelenými větvičkami. 

Také tisy milují dostatečně vlhkou půdu, ne ale rašelinnou nebo bažinnou. Mladším exemplářům svědčí stín až polostín, starší rostou dobře jak ve stínu, tak na slunci. Nespornou předností tisů je, že lze snadno přesazovat i starší exempláře — mají totiž kompaktní kořenové baly dobře prorostlé vlasovými kořínky. Snášejí přítomnost vápna v půdě. Je však třeba brát v úvahu, že celé rostliny jsou, až na červený míšek plodu, prudce jedovaté.

• Taxus baccata ericoides má jemné větvičky s hustým úzkým špičatým jehličím.
• Taxus baccata compacta má překrásné tmavozelené 10—12 mm dlouhé jehle.
• Taxus baccata pygmaea má 5—10 milimetrů dlouhé tmavozelené jehlice. Tvoří husté kulovité keříky.
• Také zakrslé formy tsugy kanadské si zaslouží naši pozornost. Jejím domovem je Kanada, u nás už zcela zdomácněla a netrpí mrazem. Její čárkovité tmavozelené jehlice mají na spodní straně dva široké, ne příliš výrazné bílé pruhy.
• Tsuga canadensis pendula je keřovitého tvaru s převislými větvemi.
• Tsuga canadensis pumila je kuželovité rostoucí forma.
• Tsuga canadensis minima je kulovitého tvaru.
• Tsuga canadensis minuta je nepravidelně kulovitě rostoucí forma.

Všechny formy mají drobné jehličí. Svěží zelení a zvláštností tvaru a olistění na skalce jistě zaujme Cryptomeria japonica nana — hustá, zakrslá forma kryptomerie japonské. Má krátké, tuhé, směrem dovnitř ohnuté jehlice, které jsou na větvičkách rozloženy spirálovitě. Stanoviště jí vyhovuje mírně přistíněné. Mladé exempláře je dobré chránit v zimě lehkým krytem z chvojí.
Uvedený přehled jistě není.úplný. Jsou vynechány jehličnany jako například Pinus mugo pumilio, i když je známo, že ji lze řezem a chudou půdou držet dlouho malou a kompaktní, Pinus aristata, Pinus parviflora, zakrslé druhy smrku a jedle, neboť po určité době přece jen vyrostou víc, než je ve skutečně ma¬lém alpinu vhodné. Hodí se přece jen do větších alpin.