Zimní truhlíky

Počítáme-li pro výzdobu oken a balkonů k zimní ob­dobí dobu od půli listopadu, kdy skončí květinová podzimní výzdoba, do poloviny dubna, kdy se dá uskutečnit jarní osá­zení, pak je to 5 měsíců. Doba tedy poměrně dlouhá, po kte­rou by měly zůstat domy bez rostlinné ozdoby. Smutné jsou ulice měst v té době. Stromy v ulicích jsou bez listů a také v parcích a domácích zahradách nevidíme vyjma ně­kolik jehličin a vzácně u nás pěstovaných jiných stálezele­ných rostlin trochu zeleně, která je oku tak milá v té době. A přece si můžeme za poměrně levný peníz pořídit zeleň na dům. Tří- až čtyřleté smrčky obecné (Picea excelsa) ne­bo chceme-li si přisadit, pak stříbrné (Picea pungens ar­gentea), či ještě vzácnější, ovšem mnohem dražší, jedle (Abies veitchii, concolor), oživí nám dům i ulice vánoční náladou od podzimku do jara. Také japonský plazivý j,rslen (Evonymus radicans) v původním zeleném tvaru nebo pestrolistých varietách (var. argentei marginata, var. aurei pieta, var. rosei marginata) se dobře hodí k tomu účelu, ač vánoční náladu nevyvolá. Lépe se v zimě uplatní původní zelenolistý tvar než pestrolisté formy, při jejichž volbě mu­síme býti také u jiných druhů opatrní. Působí obyčejně zblízka, kdežto na dálku, není-li působivého pozadí, jejich účinnost mizí. A to tím spíš, jde-li o drobnolistý druh, ja­kým plazivý brslen je.

Smrky a jedle se nevyplácí pěstovat v menším množstvíz výsevů. Daleko levněji je vypěstují lesní školky. Zahrad­ník je proto nakoupí jako dvou- až tříleté sazenice a pak je pěstuje ještě rok nebo dva až tři po zahradnicku, aby byly připraveny k sázení do balkonových truhlíků. V těch se drží dobře až do jara, kdy počnou ztrácet jehličí. To už však spinily svůj záslužný úkol. Nesmí se zapomenout na zálivku tře­ba v zimě, když v truhlíku vyschla zem, což se častěji stává. V suché půdě ztrácejí jehličí mnohem dříve.

Plazivý brslen se rozmnožuje řízky od června až do jara, než počne pučet. V létě se řízky strkají do pařníku nebo do obehrazeného záhonu, kde v písčité zemi záhy zakoření při porosení a zastínění za slunných dnů. Pak se sejmou okna a rostlinky zůstanou do jara na místě. Poté se sázejí po 3-4, aby se dosáhlo rychleji silnějších keříčků. Po dalším roce budou dostatečně silné k nasázení do truhlíků. V pod­zimu a v zimě se řízky strkají na záhon ve studené mno­žárně (skleníku). Po zakořenění se nasázejí po 3-4 do menších hrnků, zůstanou do jara ve studeném skleníku a na jaře, jakmile to dovolí počasí, vysázejí se na volný záhon. Na 1 m bude zapotřebí 5-6 trsů, v normálních větších tuhlících ve 2 řadách.


Novinky

03.09.2014 18:53

Trvalky kvetoucí na podzim

V  první polovině října se může pokračovat ještě v sázení lilií, violkových, petrklíčových, čemeřicových trsů do hrnků nebo bedniček. Z půdy vyzvedneme jiřiny, mečíky, dosny, šfavely (Oxalis deppei). Ořízneme jim lodyhy nebo listy nevysoko nad kořeny a dáme je oschnout do vzdušných místností,...

—————

14.08.2014 17:21

Chryzantémy - klasické podzimní květiny

Chrysanthenum indicum L. je známa a pěstována v zahradách již déle než dva tisíce let. Její původní vlastí je Čína. O její prastaré historii hovoří výzdoba tamních chrámů, chryzantémy vyšité na hedvábí, krásné vzory malované na porcelánu i rozmanité řezbářské práce. Již před 2300 lety napsal čínský...

—————

23.07.2014 18:35

Chryzantéma na balkoně nebo terase

Chryzantéma - zvaná také listopadka - byla poměrně dlouho opomíjena. Doba, kdy byla považována jen za hřbitovní kvítí, již přežívá. Trvanlivost, rozmanitost tvarů, barev přispěly, že si chryzantéma razí cestu na balkony a terasy. Nutno si uvědomit, že chryzantéma má velké množství odrůd. Některé...

—————